dóvěřiti sě, -řu, -ří ipf. i pf. (sub 3)
k dóvěřiti
1. komu, čemu, s větou obsah. věřit, důvěřovat někomu n. něčemu, mít důvěru v někoho, s kým důvěřovat, věřit někomu, mít důvěru v někoho
2. čeho věřit v něco, mít víru v něco
3. pf. čeho komu svěřit se někomu s něčím, říct někomu o něčem tajném
Sr. dóvěřovati sě
Autor: Irena Fuková